Horní banner

Členská schůze


Vážení přátelé,
Členská schůze asociace se koná v sobotu 25.6.2016 od 14:00 v klubových prostorách KPEP/ACHEP v Čelákovicích, Sokolovská 1679.

Na programu schůze budou informace o aktuálním programu asociace, pro členy budou k dispozici hotové členské karty. Zároveň budete mít možnost uhradit v hotovosti členský příspěvek na rok 2016. Pokud nebudete mít čas se dostavit, členský příspěvek uhraďte prosím převodem.

Členské karty Vám budou zaslány poštou.

Těšíme se na viděnou při malém pohoštění v nových klubových prostorách.

Ladislav Žoha, předseda ACHEP a Zdeněk Vandělík, jednatel KPEP


Shrnutí činnosti za rok 2015


Vážení přátelé,
Na začátku roku bych Vás rád seznámil s průběhem práce asociace v loňském roce. Sice to může na první pohled vypadat, že v roce 2015 ACHEP žádnou činnost nevyvíjel, opak je pravdou, pouze tato činnost nebyla primárně ventilována chovatelské veřejnosti. I z tohoto důvodu bylo rozhodnuto, že členové asociace budou osvobozeni od členského příspěvku za rok 2015. Tato činnost, kterou ACHEP v loňském roce vykonával, byla spíše administrativní, nicméně důležitá pro budoucí plynulý chod asociace.

V loňském a předloňském roce došlo k vypracování prvotních návrhů řádu pro pořádání ptačích burz na území naší republiky, tomu předcházelo projednání s příslušným výborem ÚKOZ při MZeČR. Prvotní prezentací pak bylo přednesení uceleného návrhu na semináři v KOZOVAZECH. Reakce široké, většinou neorganizované chovatelské veřejnosti, byla veskrze negativní, což se však při „pořádcích“, které na našich burzách panují, dalo očekávat. Přesto jsem přesvědčen, že je to dobrý začátek pro další dolaďování a jednání o tomto našem návrhu.

V rámci problematiky CITES a chovu Eurofauny proběhlo a stále probíhá shromažďování údajů a dat, které budou sloužit pro budoucí jednání a vyjednávání o případných změnách ve vztahu chovatelů a státní správy. Tyto činnosti nelze uspěchat, je to „běh na dlouhou trať“, tudíž po jednom roce činnosti nelze očekávat žádné výstupy vůči veřejnosti.

V druhé polovině roku pak byla nucena asociace splnit změny ve své registraci (zapsaný spolek a doladění stanov), jak jí jako bývalému občanskému sdružení ukládaly lhůty v NOZ (nový občanský zákoník).

V průběhu roku se pak ACHEP prezentoval na semináři v Kozovazech, výstavách KPEPu (Praha Botanická zahrada a EXOTIKA Lysá nad Labem) a dalších chovatelských akcích, kde zároveň proběhla setkání se členy.

Dokončili jsme elektronickou databázi členů, připravili jsme pro ně průkazy člena, dojednali obrysy spolupráce a zvýhodnění členů u společnosti ANIDIS CZ (Versele Laga). Ve spolupráci s KPEP jsme dojednali prostory pro jednání asociace v jejich klubovně ve středočeských Čelákovicích.

Další informace pro rok 2016 očekávejte v dohledné době na webu i prostřednictvím emailu (členové).

S pozdravem Ladislav Žoha, předseda ACHEP


Asociace chovatelů exotického ptactva (ACHEP)


V České republice existuje už delší dobu poptávka po jednotné organizaci s celostátní působností, která by sdružovala chovatele exotického ptactva. Jaké by měly být její hlavní úkoly? Chovatelé jsou v provozování svého koníčku přirozeně limitováni legislativou týkající se ochrany přírody a tím pádem také kontrolními úřady, které dohlížejí na její dodržování. V posledních letech však došlo k několika zásahům České inspekce životního prostředí, které vyvolaly mezi chovateli vlnu nevole.

Vše vyústilo v založení Asociace chovatelů exotického ptactva (ACHEP), která měla své první zasedání 14. 12. 2013. Zde byl zvolen Ladislav Žoha jako předseda a Jan Sojka jako místopředseda organizace. Zbylí členové výkonného výboru jsou pak Vratislav Urbášek, Roman Šťastný a Petr Zeman. Kromě toho si asociace na ustavující konferenci stanovila i šest odborných komisí: pro mediální prezentaci, pro sportovní chovatelství, pro zachování přírodních druhů, pro veterinární problematiku, pro výživu ptactva a pro legislativní otázky. V poslední jmenované zasedne například poslanec za KSČM a chovatel Pavel Kováčik, ale i nejznámější tuzemský chovatel amazoňanů Jan Nedělník nebo Jan Sojka, v komisi pro výživu ptactva Marta a Milan Bartlovi a Bohumír Šimerda, v komisi pro veterinární problematiku například Ľubica Nečasová, v komisi pro chov domestikovaného ptactva Ladislav Groda či Luboš Veselý, v komisi pro zachování přírodních druhů Zdeněk Vandělík, Zbyněk Laube, MVDr. Lubomír Palkovič, Čestmír Drozdek, Václav Podpěra a další, a v komisi pro mediální prezentaci šéfredaktor webu Ararauna.cz Jan Potůček a Lubomír Tomiška.

Je bez diskuze, že chovatelé, byť nepřímo, vyvíjejí tlak na poptávku vzácných druhů ptáků a tím fakticky zapříčiňují jejich import. Díky tomu, že je momentálně dovoz papoušků ve větších množstvích do EU prakticky zakázán, se tak děje často nelegálně. Na tuto skutečnost pochopitelně reaguje ČIŽP a snaží se různými způsoby pašerákům jejich počínání ztížit. Až do tohoto okamžiku asi nikdo námitky nevznáší. Samozřejmě ani chovatelé nejsou zastánci masových ilegálních transportů, kdy se ptáci se zastřiženými letkami tísní v PET lahvích. Problém nastává při konfrontaci kontrolního orgánu a konečných majitelů papoušků. V jejich očích jsou totiž požadavky inspekce často přehnané, iracionální a vyvolávají spíše dojem diskriminace než pouhého dohlížení na dodržování zákona. Díky tomu jak navíc ČIŽP svou činnost prezentuje, je mediální obraz chovatelů poškozován a v očích veřejnosti pak exotáři vypadají jako tyrani zvířat, kteří je vlastní výhradně za komerčním účelem.

Hlavním úkolem ACHEPu proto bude nynější stav změnit. Je třeba veřejnosti vysvětlit, že drtivá většina chovatelů exotického ptactva nejsou pašeráci, že chovatelství má svůj přínos z hlediska kulturního, ale také samotné ochrany přírody. Stejně tak je nezbytné připomínkovat legislativu, která by měla být rozumným kompromisem činnosti kontrolních orgánů a zachování práv chovatelů.

Jedním z aktuálních témat je například problematika invazivních druhů. Evropská unie se totiž rozhodla vytvořit směrnici o nepůvodních druzích zvířat, která má korigovat jejich rozšíření v Evropě. Toto nařízení se bude vztahovat také na exempláře chované v zajetí, které by se mohly po případném úniku ze zařízení ve volné přírodě rozmnožit. Hrozba invazivních druhů je pro původní zástupce fauny a flóry neoddiskutovatelná. Podle dostupných indicií jsou však na pořadu dne plošná nařízení, která nemusejí reflektovat rozdílné klimatické podmínky v členských státech. Původně tropické druhy, jejichž chov je už dnes například zakázán ve Španělsku, by tuhé zimy střední Evropy jen stěží přežily, a tudíž se nedají označit za potenciálně invazivní. Právě proti tomuto nařízení by tedy chtěl ACHEP bojovat. Například na úrovni dialogu s europoslanci, kteří mohou vznik směrnice připomínkovat.

Pokud bychom zůstali u problémů, které by se měly řešit cestou změny legislativy, určitě je třeba zmínit testy paternity. Taková vyšetření se provádějí za účelem prokázání příbuznosti mezi rodiči a jejich potomky u exemplářů spadajících do přílohy CITES I. Úřad má poté jistotu, že se daný chovatel nesnaží neoprávněně přihlásit mláďata pocházející od nelegálně držených rodičů, popřípadě z pašovaných vajíček. Chovatelům se však nelíbí, že jsou tato nařízení plošná a že musí hradit vysoké náklady na vyšetření ze svých kapes. V nedávné době nicméně došlo k prvnímu vstřícnému kroku ze strany úřadů. Plošné paternity u amazoňanů nádherných a rudookých jsou tedy už minulostí, státu stačí doložení paternity pouze u prvně odchovaných mláďat od daného páru. ČIŽP si však stále nechává volná vrátka a vyšetření může kdykoliv po chovateli namátkově požadovat.

Podle ACHEPu je také velmi nestandardní dualita registračních listů. V praxi to vypadá tak, že chovatel musí mít k jednomu exempláři dva dokumenty evidující ptáka dle mezinárodní úmluvy CITES. Jedná se tak o zbytečnou administrativní zátěž, která by měla být odstraněna.

Mezi další problémy chovatelů exotického ptactva patří také úroveň českých burz. Často zde totiž vídáme zvířata prodávána v otřesných podmínkách. Rozměry přepravek jsou vůči velikosti jejich obyvatel většinou nevyhovující a podobně je na tom také hygiena. ACHEP chce tuto situaci zlepšit, a proto se chystá uspořádat setkání pořadatelů burz a apelovat na ně, aby problém řešili.

Práce je tedy více než dost. Asociace již čítá více než 600 členů, včetně několika klubů a sdružení, jakým je například Klub přátel exotického ptactva (KPEP). Svou účast zvažuje také Český svaz chovatelů. Pokud se budete chtít připojit k aktivitám ACHEPu i Vy, neváhejte a kontaktujte nás.